Maja Lidia Kossakowská
Vydal: Triton, 2014. ISBN: 978-80-7387-761-3.
Autorka Řádu kraje světa a manželka jiného polského spisovatele, Jaroslawa Grzedowicze, se pokusila o vlastní verzi Stopařova průvodce po galaxii okořeněného kulinární tematikou. Hermoso Madrid Iven je člověk a šéfkuchař slavné restaurace Plačtivá Kometa. Po jistém incidentu s mafiánským bossem je však nucen odcestovat a čeká ho jízda doslova přes celou galaxii.
Úvodní kapitoly knihy jsou věnovány poměrně důkladnému popisu světa, který je velmi živý a plný rozličných mimozemských civilizací, kultur a pokrmů. Jejich potíž spočívá v tom, že jsou možná až moc podrobné a že některé z nich jako by byly samostatnými povídkami spojenými do jednoho celku, a to občas trochu zdlouhavým způsobem.
Za velmi zajímavou a osvěžující považuji kapitolu/povídku, která je parodií na Vetřelce. Ve skladu potravin jsou nalezeny podivné kokony a později si jeden z kuchařů stěžuje, že mu někdo vykuchal všechny srkačky (jakési vesmírné mlže). Dojde i na tradičního facehuggera, kyselinu místo krve a rozzlobenou mamičku vetřelcovou. Nutno podotknout, že parta kuchařů s Hermosem v čele se s nastalým problémem vypořádá způsobem sobě vlastním: ze srkačkodlaků jsou prý dost dobré steaky...
Samotný vesmírný úprk však začíná až asi ve třetině knihy a po celkem slušném rozjezdu se opět vrací do svého tempa relativně uzavřených příběhů jednotlivých kapitol. Hlavní problém je nastolen a vyřešen na posledních méně než sto stranách a nejde o nic menšího než záchranu celé galaxie.
Autorka měla svět promyšlený do nejmenších detailů, o čemž svědčí nejen popisy jednotlivých postav, ale i jejich chování, vzhled a jména. Hermoso se tak setkává s tvory, kteří si říkají Akumulace zisku, Osamělý jachtař (zkráceně Sam) nebo Trvalý profit. Lidé mají většinou podobně praštěná jména jako Hermoso Madrid. Celkem zajímavě je popsaná jedna rasa – Lukiané. Jedná se o nejlepší piloty v galaxii, kteří ale bohužel vypadají a jednají jako postavy z japonských komiksů pro dívky – výrazně barevné vlasy, oči přes půl obličeje a chování usouženého puberťáka.
Bohužel i přes značně zajímavé nápady a několik velmi vtipných momentů příběh jako celek z nějakého mně neznámého důvodu nefunguje. Dlouhé popisné scény děj notně zpomalují a většina vtipů je málo vtipná na to, aby ten zbytek udržela pohromadě. Kniha by rozhodně snesla poznámky pod čarou Pratchettovského stylu, místo aby zdlouhavě popisovala relativně nezajímavou osobu a tím narušovala plynutí děje. V závěru knihy je pak poměrně dramatická scéna, ve které se parta kuchařů musí z průšvihu tradičně prostřílet ven. Vysvětlení toho, kde se naučili používat bojovou taktiku a dezintegrátory, je však shrnuto jedním odstavcem – absolvovali týdenní školení.
Upřímně, od Grilbaru Galaxie jsem čekala něco víc. Není to vyloženě špatné čtení a rozhodně obsahuje mnoho originálních nápadů, knize ale chybí poctivý editorský zásah, který by ji zbavil dějové roztříštěnosti a ucouranosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat