Knižní banket | Wrap up – listopad 2019 | Audioknihy

Review: Postel, hospoda, kostel

Postel, hospoda, kostel by Zbigniew Czendlik
My rating: 5 of 5 stars

Nepovažuju se za přehnaně věřící osobu, být křesťanem bylo v mé rodině považováno málem za urážku a mé vlastní cesty k duchovnu vedly vždycky spíš tou ezoterickou cestou. Možná právě proto je pro mě rozhovor se Zbyškem Czendlikem tolik příjemným překvapením. Možná, že kdybych tohoto muže znala od dětství, byl by můj přístup k náboženství odlišný.

V celé knize se prolínají vzpomínky na vlastní dětství a dospívání, na příchod do Čech, na rozdíly mezi polským a českým vnímáním církve, přes soudobé problémy se rozhovor dostává až k názorům na věci ryze světské jako móda, nová auta či popularita. Knihu však zakončuje "novodobé desatero", tedy myšlenky papeže Františka, se kterými Czendlik souzní. Právě tato část mi dala asi nevíc.

Audioknihu načetli profesionální herci, sám Czendlik má jen krátký proslov na začátku díla, takže jeho nedokonalou češtinu můžeme slyšet a jasně si uvědomit, že by to nebyl až takový posluchačský zážitek, kdyby si knihu načítal celou sám. Jako již tradičně mám výhradu k rychlosti, tedy spíš pomalosti přednesu, ale u čeho ji v poslední době nemám, že? Hlavně sem se to kontemplativní tempo celkem hodí. Posluchač má pak možnost o řečeném přemýšlet.

A velmi se povedly také klavírní melodie, které kapitoly oddělují. Takže za mě dobrá práce, jak autorská, tak i co se nahrávky týče. Hlavně pro mě skvělé zasazení do doby vánoční, která si o podobný typ literatury vyloženě říká.

View all my reviews

Review: Má sestra je sériový vrah

Má sestra je sériový vrah by Oyinkan Braithwaite
My rating: 3 of 5 stars

Nope. Tohle není kniha pro mě.
Vyprávění starší sestry, která uklízí zabité partnery své mladší sestry, zní jako námět, u kterého bych se mohla smát od začátku do konce. Pravda je však taková, že jsem se zasmála právě jednou a ten zbytek mě neskutečně vytáčel. Většina děje je totiž postavena na tom, že vypravěčka Korede všechno s prominutím odsere, zatímco její lehkomyslná malá sestřička Ayoola si z ničeho nedělá těžkou hlavu. Ať se potom Korede snaží, jak chce, zejména tedy ochránit ty, které má ráda, před "řáděním" své sestry, je vždycky ona ta špatná. Nakonec to vypadá, že to snad byla ona, kdo ty kluky sprovodil ze světa, nebo co.
Přesně takové příběhy ve mně probouzejí niterný odpor a přesně proto říkám, že tohle není kniha pro mě. Snažit se od toho odhlédnout je nesmírně těžké, a tak je třeba kniha čtivá a zajímavá svými kratičkými kapitolami, ale tohle všechno se ke mně nedostane přes ostnatý plot odporu.
Audiokniha má hezké a stylové melodie, africky laděné a pravděpodobně vytvořené na míru. Tohle se povedlo.
Hlas vypravěčky Zuzany Kajnarové jsem slyšela už v Příběhu služebnice, která se mi nelíbila, takže začínám mít podezření, že ji nemám ráda, ačkoli za to vlastně vůbec nemůže. Vtiskává Korede takový divně nezúčastněný a odevzdaný tón, který pravděpodobně ještě podporuje onu atmosféru toho, že hlavní postava vlastně nezmůže vůbec nic a musí jen koupit víc bělidla a držet se předem vymyšleného scénáře. Možná kdybych knihu četla já sama, nebo se toho pro audioknihu ujal někdo s lehčím přednesem, mělo by celé dílo úplně jinou atmosféru. Od Služebnice se Kajnarová příliš neposunula.
A tímto končím tuto litanii a jdu si spravit náladu něčím, co je opravdu vtipné.

View all my reviews

Palmknihy slavily narozeniny a Alenka nakupovala

Knižní banket | Wrap up – říjen 2019 | Audioknihy

Wrap up - říjen | Knihy

Review: Vzpomínka na Zemi

Vzpomínka na Zemi by Liu Cixin
My rating: 5 of 5 stars

Ne, že by se mi zamlouvalo, kam autor s lidstvem zamířil, jaké osudy mu v následujících eonech prorokuje. Nicméně oceňuju, jak měl celé to olbřímí dílo od prvního dílu promyšlené. Tohle by vydalo na daleko více než jen tři, byť úctyhodné svazky.

Jejich velikost je znát také na délce audioknih, tato třetí má více než 26 hodin. Všechny tři načetl jediný hlas - Zbyšek Horák, od kterého se jedná o opravdu obdivuhodný výkon. Zatímco u toho předchozího jsem trochu prskala, že by knihu mělo a mohlo číst více hlasů, u tohoto dílu mi jediný vypravěč připadal zcela v pořádku. Vhodně zvolené tempo, melodie, dikce a občasné dělící melodie - já fakt nemám co vytknout. V asijských jménech se pořád trochu ztrácím, ale asi jsem více přivykla.

Jenom ten konec. Ten jsem musela poslouchat třikrát, abych se ujistila, že jsem ho správně pochopila (přiznávám, že při prvním poslechu jsem usnula). Celou tuhle trilogii bych si jednou strašně ráda přečetla (což většinou po poslechu nemívám, pokud nebylo zpackané audio provedení), což svědčí o kvalitě a hloubce knižní předlohy. Když se ale dívám na tištěnou knihu, asi na to ještě hodně dlouho nebudu mít sílu.

Nezdráhám se tvrdit, že trilogie Vzpomínka na Zemi je nejpropracovanějším sci-fi, co jsem za svůj život četla/slyšela.

View all my reviews

Šest vran | Audiokniha

Šest vran by Leigh Bardugo
My rating: 5 of 5 stars

Nové audioknižní zpracování mě vrátilo zpátky do Ketterdamu a mám v úmyslu co nejdřív začít číst druhý díl, což byla věc, kterou jsem po dočtení knihy v době, kdy vyšla, udělat nemohla. Příběh tedy znám a už z něj možná nejsem tak nadšená jako poprvé, nicméně i přes chyby audioknižní verze se stále blíží pětihvězdičkovému hodnocení.

Audioknihu načetlo sedm hlasů, přičemž dva z nich obstarávají po jedné kapitole, zbylých pět se střídá v samotném ději a tři z nich výrazně vyčnívají: Tereza Dočkalová, Matouš Ruml a Veronika Khek Kubařová. Výkon obou žen je skvělý, Matouš Ruml umí i lépe, ale to by musel dostat jiného režiséra.

Jedna věc mi na přecházení mezi vypraveči přišla dost vymakaná: herci dodržovali zabarvení hlasu různých postav, takže Kaz Brekker byl u všech stejně zastřený a tak.

A teď k věcem, které mi vadily (a kupodivu to nebyla výslovnost):
- tempo. Opět příšerně pomalé, z akční knihy dělá nudu k uzoufání. Takže zrychlovač. Ten ale zase zkreslí jinak celkem pěknou hudbu.
- Albatros natáčí pro CD, ale neupravuje pro digitální distribuci. Takže jsou znělky na začátcích kapitol. Patří na konce. Proč? Zeptejte se libovolného uživatele aplikace Audiolibrixu.
- žádný slzy, žádnej pohřeb. Tuhle chybu vyčítali čtenáři už po vydání knihy. V celém díle je totiž toto heslo překládáno jako: “Žádný slzy, žádnej funus.” Ale pouze pred závěrečnou akční scénou to nikdo nevychytal a...
světě div se, v audioknize to zůstalo 🤦‍♀️

Naštěstí je Šest vran jako celek tak super dílo, že ani tyhle chyby ho nemůžou srazit na kolena. Ale je to škoda. Minimálně dvě ze tří zmíněných věcí by šly napravit tak strašně snadno...

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up – září 2019 | Audioknihy

Review: Po mně potopa

Po mně potopa by Sarah Perry
My rating: 3 of 5 stars

3* nebo 4? Nevím, jak tuhle knihu hodnotit. Vlastně kromě samotného úvodu nemá pořádnou zápletku, je spíš o lidech, jejich osudech, lžích a víře. Strašně jsem si po Nestvůře z Essexu přála, aby se mi líbila, ale nadšení se nekoná, spíš rozčarování. Přesto nejsem zklamaná, že jsem knihu četla.

Muž v podstatě omylem přijde do neznámého domu, kde ho ale přivítají jako očekávaného hosta. Zůstane a hraje tu hru. Proč? A o co tam jde? Postupně se rozplétají osudy šesti lidí, ale není to tak, že by se o to zasloužil protagonista. Je nám to prostě sděleno.

Nicméně autorka má příjemný jazyk a i překlad a korektura dopadly výrazně lépe než v případě Nestvůry. Jen drobná poznámka: Seriál House of Cards se obvykle překládá jako Dům z karet, nikoli domek. Největší potíží knihy je tak fakt, že se v ní vlastně nic moc neděje, ale i taková spíš kontemplativní literatura je občas třeba, není-liž pravda?

View all my reviews

Review: Poslední navěky

Poslední navěky by Soman Chainani
My rating: 2 of 5 stars

Existuje právě jedna kniha, která je horší než tato (mezi knihami, které jsem přečetla v tomto životě), a tou je Poutníkova cesta a génius loci, jež dostala 2*, a tak ani třetí díl Školy dobra a zla nemůže dostat méně.

Číst tuhle knihu pro mě bylo čirým utrpením, ale s odhodláním dokončit trilogii, která tak slibně začala, jsem ji na sílu a rychločtením dotáhla.

Autor používá známé pohádkové postavy a s odstupem mnoha let je staví do nových rolí. Řekneme si to ale na rovinu, Chris Colfer to ve své Zemi příběhů dělá o poznání chytřeji. Nové pojetí Jeníčka, Mařenka, Popelky a dalších bylo vyloženě trapné a veškeré pokusy o vtip končily v nánosu prdících a geriatrických vtipů.

Nesnáším veškeré hlavní postavy. Všechny se chovají hloupě. Možná za to může jejich nezkušenost (vzhledem k věku), možná pocit autora, že je někam potřebuje dovést, ale ony se mu vzpouzejí, protože to chtějí jinak, ale je potřeba je ohnout silou. A takhle do dopadá.

Škola dobra a zla je totálně ztreštěný příběh o síle lásky a přátelství a o tom, co se může stát, když půjdete za láskou za každou cenu - i za cenu ztráty přátelství. Pro mládež v tom možná bude poučení, pro starší a sarkastičtější je to jen slepenec všeho, co zrovna letlo kolem, který příliš nefunguje. Trochu to vylepšuje závěr. Popis toho, co se dělo v mládí s matkami Sofie a Agáty, byl asi nejpoutavější částí knihy.

View all my reviews

Review: Sága 6

Sága 6 by Brian K. Vaughan
My rating: 5 of 5 stars

Hlásím výrazné zlepšení oproti předchozím dvěma dílům (a těm jsem dala 4, takže teď nemůžu nedat 5*).

Jednotlivé dějové linie oblíbených i méně oblíbených postav se v minulém dílu rozdělily, teď se zase začínají dávat dohromady, a to mnohdy zajímavým a překvapivým způsobem. Máme tu i nějakou tu novou postavu, všichni jsou o trochu starší a naše malá vypravěčka Hazel je opravdu moc hezké dítě.

Je to takový holčičí komiks a trochu postrádá hlubší významy, které jsem očekávala od prvních knih, ale co. Je to Sága, a to mi ke štěstí stačí.

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up – srpen 2019 | Audioknihy

Knižní banket | Wrap up – srpen 2019 | Knihy

Knižní banket | Den nepřečtených knih 2019

Review: Kouzelné přání (Země příběhů #1) – audiokniha

Kouzelné přání by Chris Colfer
My rating: 5 of 5 stars

Tohle mě mocně bavilo a i audiokniha je konečně skvělá! Vybrat takto zkušeného vypravěče, jakým je Aleš Procházka, byl krok správným směrem. Na jednu stranu mění hlasy pro jednotlivé postavy poměrně málo, na druhou mi to ale nikterak nevadilo, protože zněl jako pohádkový dědeček (pardon, zase tak starý není, ale snad rozumíte, co se snažím sdělit). Hlasy jednotlivých princezen byly takové jemnější, ale rozhodně se nepitvořil. Dokonce i mírně pomalejší tempo mi v případě této knihy nevadilo, protože se to vše k sobě perfektně hodí a já se jen divím, co mi trvalo tak dlouho, že jsem tuto knihu odkládala (hádejte, byla to právě absence audioknižního zpracování).

Příběh dvou dětí z našeho světa, které se propadnou do toho pohádkového, ukazuje tento svět několik let poté, co se probudily Šípková Růženka a Sněhurka, co si Popelka vzala Krásného prince, co se Karkulka dostala z vlčího břicha a Jack se zbavil obra. Chris Colfer tento pohádkový svět zabydlel naprosto fantastickými postavičkami a známým figurkám vymyslel úžasné příběhy, jež nahrazují ono "šťastně až na věky". Promyšlené to měl vážně do detailů.

Dvojice hlavních hrdinů, Alex a Connor, se vzájemně doplňuje, podporuje a ukazuje tak v moderním pojetí to, co se snažily představovat ony původní pohádky. Zlo musí být poraženo, úkoly splněny a odměna pak jistě přijde. A tak se těším na další díly.

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up – červenec | Knihy & audioknihy

Knižní banket | Bookhaul | Červenec 2019

Knižní banket | Wrap up – červen | Knihy

Review: Psychiatr

Psychiatr by Caleb Carr
My rating: 3 of 5 stars

2,5* – a to jen proto, že dát tomu 2 mi připadá příliš kruté.

Kniha má fakt zajímavý námět: na sklonku 19. století se psychiatr a tým vyšetřovatelů s vědci s pokrokovými metodami (jako jsou otisky prstů a tak) snaží najít pachatele sériových vražd mladých prostitutů. Autor nás zavádí do New Yorku a ukazuje ho historicky dost věrohodně.

Problémem této knihy je však to, že ji vypráví ich formou jeden z týmu vyšetřovatelů – novinář John Moore. To způsobuje, že velkou spoustu scén, které by mohly být akční a zajímavé, čtenář nevidí v této akční rovině, nečte dialogy, které by posouvaly děj. Místo toho jsou odvyprávěny tak, že se prostě staly. Jako když jedna paní povídala. Laszlo Kreizler prostě kladl otázky týkající se XY, nikoli přímá řeč, která by nám je přímo představila.

Druhým zádrhelem je pokus o nápodobu historického způsobu vyjadřování či psaní knih. Zatímco třeba Sarah Perry viktoriánský román zvládá na výbornou, Carrův pokus se zmítá v příliš dlouhých a kostrbatých souvětích, která zkrátka nelze snadno učíst. Většina z pěti set hustě popsaných stran obsahuje průměrně tři odstavce a často ani už tak zřídkavé přímé řeči nezačínají na nových řádcích. Kniha se tak opravdu obtížně čte – a nemůže za to ani zdaleka tragické a tísnivé téma.

V textu zůstalo několik málo chyb, zato však velmi viditelných, protože jsou nahuštěny blízko za sebou (asi jak byl korektor unavený) a jedná se o chyby opravdu viditelné, např. shodu podmětu s přísudkem.

Suma sumárum mě k této knize napadá: Kašlete na knihu a pusťte si seriál. Pro mě bylo čtení zvláště ke konci utrpením a dotlačila jsem ji jen proto, že prostě knihy neodkládám.

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up květen & červen 2019 | Audioknihy

Knižní banket | Wrap-up květen 2019 | Knihy

Review: Ganbare! Workshopy smrti

Ganbare! Workshopy smrti by Katarzyna Boni
My rating: 5 of 5 stars

Téhle knize nejde nedat 5*, i když je strašná škoda všech těch chyb a několika podivností v překladu. Asi bych od člověka, který v cizích knihách kritizuje gramatiku, čekala lepší práci.

Kniha Ganbare! sestává ze tří částí. První se věnuje hlavně zemětřesení a následnému cunami, respektive dopadům na lidi. Druhá je o katastrofě jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, kterážto zejména ve světle seriálu Černobyl dodává takový podivný punc smutku z toho, že za 25 let se toho zas tak moc nezměnilo.

Třetí část tvoří jediná esej Workshopy smrti. Japonci byli a jsou podivný národ, tohle je ale fakt síla. O tom, jak se mnozí připravují na vlastní skon, pojednává už kapitola Smrt v Tokiu ve druhé části, ale teprve Workshopy smrti, které korunují celou knihu, jsou fakt silným zážitkem. I slza ukápla.

Chci tím vlastně říct, že si tohle musíte přečíst. Na to, že je kniha non-fiction, je napsaná výrazně beletristickým stylem a notně čtivá.

View all my reviews

Knižní banket | Svět knihy 2019 | Bookhaul

Knižní banket | Wrap up – duben | Audioknihy

Review: Přiveď mě zpátky

Přiveď mě zpátky by B.A. Paris
My rating: 4 of 5 stars

Hodně hodně dobrý, chvílemi jsem přemýšlela o 5*. Nakonec ale "jen" silné 4, a to především kvůli několika méně uvěřitelným skutečnostem v ději, i když to pak do sebe všechno zapadlo, a taky jsem poslouchala audioknihu, takže cítím potřebu do hodnocení promítnout i tuto skutečnost.

Tereza Dočkalová je skvělá, trochu trabl jsem měla místy s Martinem Pechlátem, který neučte douhá souvětí na jeden zátah, takže je někdy dělí, a to ne vždy tím nejlepším způsobem. Skoro celou audioknihu jsem poslouchala zrychleně, což pokud musím udělat, pro mě automaticky znamená body dolů. Mám takové podezření, že audioknihy z Albatros Media nemají režiséra jako zvláštní osobu, ale že je 2v1 se zvukařem.

Plusové body naopak kniha získává, jelikož jsem se potkala s autorkou v době, kdy anglické vydání Bring Me Back bylo žhavou novinkou, a je to imho dost zajímavá osobnost. Očekávání tak bylo veliké a v podstatě mě kniha nezklamala. Obě její předchozí díla vypráví žena v nesnázích, tady je jedním z vypravěčů (jak ostatně obal audioknihy napovídá) muž. Kniha mi něčím velmi lehce připomínala Zmizelou, ale spíš než zmizením samotným to byl způsob, jakým protagonisté vysvětlovali a obhajovali své jednání.

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up – duben | Knihy

Review: Jedlová samota

Jedlová samota by Andrea Maria Schenkel
My rating: 4 of 5 stars

Audiokniha, kterou loni vydalo AudioStory, se svým provedením nejvíce blíží dramatizaci, v kteréžto kategorii si odnesla první místo v anketě Audiokniha roku 2018. Druhého ocenění se jí dostalo od divácké poroty. Načetlo ji celkem 19 interpretů.

Jedlová samota má perfektní atmosféru a už samotný nápad lze rozhodně označit za zajímavý. Dobré je i zvukové zpracování a vhodně zvolená hudba. Nejedná se ale o dílo, které budu na každém rohu vychvalovat a doporučovat. Zkrátka jsem si ho poslechla, protože vyhrálo cenu, a nelituji toho.

https://kniznibanket.cz/jedlova-samot...

View all my reviews

Review: Cinder

Cinder by Marissa Meyer
My rating: 3 of 5 stars

Děkuji tvůrcům této audioknihy, že mě zbavili fanouškovství. Doteď se řadila Cinder mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec, odteď si uvědomuju všechny chyby a nepřesnosti, které autorce unikly. A při tom stačilo jenom změnit tón hlasu. V mých představách není Cinder naivní šestnáctkou, která neustále fňuká a vymlouvá se, a i když se nemůže červenat a plakat, zní dost často, jako by se měla každou chvílí rozbrečet.

Plusy: Dobře vymyšlené znělky mezi kapitolami a zvukové efekty použité pro odlišení hlasu androidů a televizního vysílání. Melodie se neopakují a super doplňují atmosféru. Jo, a to je všechno.

Mínusy: Terezie Taberyová mluví příliš pomalu a celý příběh vypráví jako pohádku. Možná, že právě tohle by někdo bral jako plus, já si ale příběh, byť se jedná o retelling pohádky, představuju spíš jako akčňárnu s roboty. Její hlas se opravdu spíš hodí pro princeznu než od oleje zaprasenou mechaničku. Přirozená poloha mi k hlavní postavě prostě nesedí. Uvěřitelná byla v některých ženských rolích jako Iko nebo Levana, ale zejména mužské role jí nežeru.
- Výslovnost. Polovina divných cizích slov je vyslovena blbě, což lze ověřit na webu autorky, která tam má slovníček i s výslovností. Já jsem se poučila, že Iko se opravdu vyslovuje Iko, i když i Ajko je povolená varianta. Autorka preferuje Iko.
- Dotáčky jsou slyšet. Chápu, nejde vždycky všechno na první dobrou, ale ty dotočené části jako by mluvily do druhého ucha. Nevím, jak to lépe popsat, prostě jsou slyšet.
- Přeřeky: magický x magnetický, divotvůrkyně x dívkotvůrkyně – jo, občas jsem se i pobavila.
- Sykavky. V autě trhají uši. Je to taky taková dost složitá věc, ale pokud se chce AM věnovat masové produkci audioknih, asi by měli rychle přijít na to, jak s ní bojovat.
- Z audioknihy se nedozvíme, kdo na ní pracoval, tedy zejména režisérovo jméno, a ten, kdo dělal zvukovou stránku věci, se skrývá pod názvem produkční společnosti.

Tak, a teď mě kamenujte. Audioknihu Cinder řadím mezi největší letošní zklamání a než jsem projev Taberyové přijala jako nezměnitelný fakt, byl pro mě poslech vysloveně utrpením.

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up – únor & březen | Audioknihy

Review: Umění války

Umění války by Sun Tzu
My rating: 4 of 5 stars

Vměstnat zásadní myšlenky mistra Suna do obrázkové knihy považuji za zajímavý nápad, který však skýtá mnohá úskalí. Autor se pokusil výňatky z těžkého textu obalit do jakéhosi příběhu chlapce, který dochází za mistrem, jenž mu Umění války vysvětluje. Text použitý v knize pak zákonitě vypadá, asi jako kdybyste vzali skripta, nejdůležitější myšlenky podtrhli zvýrazňovačem a pak si je přepsali vedle na papír. Kupodivu to funguje (i já takhle prošla několika zkouškami) a chlapcův příběh tomu všemu dává aspoň trochu nějaký dějový rámec.

Kresba je zajímavá. Působí na mě dojmem, že autor vše předkreslil a stínoval tužkou a pak vše dotáhl na počítači, čemuž napovídají i použité textury, např. oděvů. Otázkou tak zůstává, nakolik autentické jsou čínské oděvy a zbraně z přelomu letopočtu.

Při čtení některých náročnějších pasáží jsem si nemohla nevzpomenout na Knihu pěti kruhů, kterou jsem poslouchala nedávno, a také jejího vypravěče. Jako by mi to předčítal stejný herec. Obě díla jsou si v některých bodech nápadně podobná, a to i přes fakt, že je dělí kus moře a asi tak dvě tisíciletí.

Komiksová adaptace není vyčerpávajícím převedením díla, ale zajímavým úvodem pro ty, kteří mají v úmyslu pustit se do studia Umění války, a tak by rádi nejdříve nakoukli, jestli to pro ně bude to pravé. Právě oním shrnutím je však i přes obrázkovou poetiku dílo celkem náročné, a tak není radno číst ho na jeden zátah. Prostě vyžaduje notnou dávku soustředění.

View all my reviews

Knižní banket | Máš babu – Knihokalypsa

Denise Linke: Dost dobře nenormální

Zajímá vás kniha Dost dobře nenormální? Navštivte Knižní banket!

Review: Světla na obloze

Světla na obloze by Lisa Lueddecke
My rating: 4 of 5 stars

Opět 3,5*
Začalo to slibně, potom trochu zhoršení a zase dobrý konec.

Kniha je psaná z pohledu dvou postav, Ósa vypráví v ich formě, Ivarova část je v er formě. To už tu bylo tolikrát, že to přestává být zajímavé, dobře se to ale čte.

Nabízí se srovnání s knihou Medvěd a Slavík - podobný typ hrdinky, také jí zemřela matka krátce poté, co se narodila, prostředí severské zimy. Tady je ale i přes zmiňované pověry méně folkloru a více se blíží klasickému pojetí fantasy.

Ani jazyk není tak květnatý, často obsahuje věty a sousloví, která se podle mě do tohoto světa nehodí, ale otázkou je, nakolik se jedná o konstrukt autorky a nakolik o překlad.

Co mě však fascinuje úplně nejvíc a sráží hodnocení knihy, je množství vnějších okolností známých jako deus ex machina, které zachraňují situace. Většina vypjatych situací je řešena zásahem zvenčí, hlavní hrdinka tak nemůže projevit svou vynalézavost, odvahu, výřečnost a podobně. Také mě štvalo časté opakování již dříve sdělených informací, zejména: ach já maličká, co si počnu, takhle bezvýznamná pod hvězdami, co bych mohla dokázat - to tam bylo asi pětkrát v různých variacích.

Kniha mě ale i přes zmíněné vady vlastně bavila, jen si umím představit, že bych jako editorka dala autorce ještě pár věcí k dopracování. Přečetla jsem ji za dva dny, z toho dvě třetiny málem na jeden zátah, takže jako oddechovka dobré, ale pokud hledáte něco náročnějšího a celkově silnějšího a podobném žánru, bude to právě ten Medvěd a Slavík.

Chybek jen pár, nic zásadního.
Btw. Samantha, které autorka děkuje v doslovu, je podle mě skutečně Samantha Shannon, ta od Kostičasu. Tyto dvě dámy se znají a podporují na Twitteru (doporučuji sledovat obě).

Dlouhá verze recenze: https://kniznibanket.cz/svetla-na-obl...

View all my reviews

Review: Entomologův odkaz

Entomologův odkaz by Peter May
My rating: 4 of 5 stars

3,5* a do značné míry knihu vylepšuje audio.

Enzo tentokrát řeší záhadu, která sahá až do doby druhé světové války. Autorův styl však není detektivní, na začátku nám prozradí, co se stalo. Enzo potom už jen sbírá střípky, ale zase nám neřekne, co našel, takže se to má celé složit v závěrečné scéně. Čtenář nebo posluchač ale nemůže vyšetřovat spolu s ním, nabízejí se jen dvě řešení, takže je to 50:50, jestli si tipnete pachatele. Nic moc, ale pobaví, když u toho nechcete příliš přemýšlet.

Naprosto příšerně je tentokrát zpracovaná Enzova milostná linka - víme, že je proutník, tušíme, že si svou “Bond girl” najde i v tomto případě, jakým způsobem však autor zakomponoval jeho minulou dámu, je však napřesdržku.

Charlotte mu něco nechce říct, ale vlastně chce, takže první myšlenka: je těhotná. A taky že jo. Navíc už ve třech měsících ví, že čeká chlapce (jako fakt?), ale přesto stále přemýšlí o potratu. WTF? Jaké má Francie potratové zákony? To, co provádí potom, spíš svědčí o choré mysli než o sebevědomé ženě s vysokoškolským vzděláním v oboru psychologie.

Sorry za spoiler, ale tohle trauma prostě muselo ven.

Audiokniha je standardní. Bretaňské melodie se občas opakují, stylově se ale hodí. Výkon vypravěče je také spíše standardní, nenadchne, neurazí. Chyby tam vyloženě nejsou, ale May používá (nebo možná překladatel) dost dlouhé věty, které se ne vždy podaří přečíst na jeden zátah, oblouk, celek - říkejte tomu, jak chcete, každopádně ty dlouhé sekvence mohly být plynulejší. Ne tak hnidopišské ucho to bolet nebude.

Další May? Tvl jasně! Ale jestli bude mít klesající tendenci, bude už vážně poslední.

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up – leden 2019 | Audioknihy

Review: Dívka, která kopla do vosího hnízda

Dívka, která kopla do vosího hnízda by Stieg Larsson
My rating: 4 of 5 stars

Fascinuje mě, do jakých detailů to měl Larsson promyšlené. Líbí se mi, že ani čtenářovi nedává všechny informace, takže se může nechat mystifikovat společně s pronásledovateli Lisbeth Salanderové a zasranýho Kale Blomkvista. Dobrá práce, která by potřebovala malinko prokrátit, aby udržela na tempu – závěr je zběsilý, ale než se k němu dopracujeme, uplyne hodně vody. A týdnů. A tak. Možná, kdyby Larsson stihl ještě trochu editovat, mohlo být jeho dílo ještě lepší.
Po poslechu audioknihy mi zůstala jedna nezodpovězená otázka, kterou mi snad někdo z těch, kdo knihu četl, nebo dával lepší pozor, dokáže vysvětlit. Jinak mi připadá celá epizodka s přestupem šéfredaktorky Milénia trochu jako natahování.
Audioknihu načetl už v roce 2012 Martin Stránský a celá trilogie Milénium tak byla vůbec prvním počinem vydavatelství OneHotBook ještě dříve, než pod touto značkou vstoupilo na trh. Jistý posun v kvalitě je za ty roky znát, ale co si budeme, Martin Stránský byl, je a bude jedním z nejlepších a nejoblíbenějších vypravěčů a dabérů vůbec (Dr. House apod.).

View all my reviews

Knižní banket | Wrap up – leden 2019 | knihy