pátek 29. června 2018

Jiná: Gabriela Koukalová

Stala se miláčkem národa a také díky ní biatlon zažíval příval fanoušků i nových zájemců. Potom ale neodjela na olympiádu v Koreji. Jaká byla cesta, která k tomuto rozhodnutí vedla? Nejen o tom píše Gábi Koukalová ve své osobní zpovědi, která vznikla díky rozhovorům s Martinem Moravcem, který zpovídal už dříve i jejího manžela, Petra Koukala.

​Kniha Gábi je psaná stylem, jako by ve skutečnosti seděla proti čtenáři v kavárně a vyprávěla o svém životě: o rodičích, dětství a dospívání, střední škole, prvních sportovních úspěších a pádech, závodech a atmosféře na nich.

Kvůli tomu trpí dvěma neduhy: jazykově není příliš bohatá – jazyk opravdu připomíná spíše než knihu přepis kavárenského rozhovoru – a časová souslednost není vždy úplně jasná.

Pravý a nefalšovaný fanoušek jistě bude vědět, kdy Gábi jela který závod. Zběžný pozorovatel ale začne mít během čtení pocit, že neví, kde se právě nachází. Kapitoly se totiž zejména ve střední části knihy spíše zaměřují na jednotlivá témata než časová období. Vyprávění tak není striktně chronologické a občas, stejně jako při běžném rozhovoru, odbíhá do dalekých končin, aby se zase spojilo a pokračovalo v původním výkladu.

středa 13. června 2018

Review: Půlnoční slunce

Půlnoční slunce Půlnoční slunce by Jo Nesbø
My rating: 4 of 5 stars

3,5 *
Děj není vůbec napínavý, poslechnout při jiných činnostech se dá, ale zázrak se nekonal. Načteno slušně, po zvukové stránce nemám s OneHotBook problém, ale výslovnost Václava Neužila není vždycky úplně na výbornou (věděli jste například, že jméno Ove se vyslovuje spíš jako Uve? Kdo viděl film, pochopí). Paradoxně mu nejvíce sedly role dílčích postav včetně malého chlapce. V hlase vypravěče/hlavní postavy se bohužel až příliš projevuje jeho těžké polské L, které nemám ráda. Tempo je spíš pomalejší, ale ne nepříjemné, k dalšímu vypravování neúspěšného bandity, který inteligence ani životního štěstí příliš nepobral, to vlastně všechno sedí. I to těžké L.

View all my reviews