středa 14. června 2017

Ódinovo dítě

Ódinovo dítě Ódinovo dítě by Siri Pettersen
My rating: 4 of 5 stars

Milá Siri,

strašně moc jsem si přála téhle knize udělit plné hodnocení, ani nevíš jak. Hirka však ve mě nezanechala nijak závratnou stopu, ani Rime. Věřím však, že další díly trilogie mě přinutí sednout na zadek, pěkně z výšky.

Vzpomínám si, že přesně před rokem, kdy jsem knihu četla poprvé, jsem byla nucena příběh přerušit. Už nevím proč, ale prokousávala jsem se onou více než pěti set stránkovou bichlí skoro měsíc. Také si vzpomínám, že Host vyhlásil knižní bitvu, ve které soutěžil tým Jiskry v popelu s týmem Ódinova dítěte. Přihlásila jsem se k týmu Jiskra.

Druhé čtení je bohužel ochuzeno o jisté kouzlo nečekaného. Už víme, co se stane, víme, jestli se obavy a přání hlavních postav vyplní, avšak i tentokrát jsem byla překvapena. Jak to, že jsem si nepamatovala posledních zhruba 70 stran knihy?

Ódinovo dítě není přehnaně akční podívanou, není ani sladkobolným romantickým příběhem. Hemží se barevými postavičkami v šedivém světě plném předsudků, slepé víry a mocenských bojů. Hirka a Rime v něm stojí proti všem, avšak hrozí, že stanou proti sobě navzájem.

Do druhého čtení jsem se pustila u příležitosti vydání pokračování, které nese název Plíseň a které slibuje poněkud odlišné dobrodružství. Ani opakování první příběh Hirky nezbavilo svého kouzla, ba právě naopak. Ódinovo dítě je osvěžující fantasy s mladými hrdiny, přesto natolik dospělé, že nezarmoutí ani zkušené čtenáře. Navíc závěr této trilogie má vyjít ještě letos.

Celá recenze a zábavné historky okolo pořízení knihy: https://www.kniznibanket.com/havrani-...

View all my reviews

pondělí 12. června 2017

Půlměsíční trůn

Půlměsíční trůn Půlměsíční trůn by Saladin Ahmed
My rating: 3 of 5 stars

Půlměsíční trůn získal nominaci na Huga i Nebulu. Právě kvůli tomu jsem čekala dechberoucí dobrodružství jako vystřižené z pohádky Tisíce a jedné noci.

Mé očekávání však nenaplnil.

Po solidním a zajímavém úvodu jsem dostala rozvleklou, ukecanou a předvídatelnou střední část, kterou ani skvělých posledních 50 stran knihy nezachránilo. Ano, závěr je opravdu velkolepý a málem i slza ukápla! Happy end v pravém slova smyslu se nekoná, přesto se díky němu kniha zachránila ze škatulky "zklamání roku".

Saladin Ahmed zasadil příběh do prostředí světa, který nápadně připomíná pohádku Tisíce a jedné noci. Nutno podotknout, že byl nejspíš jedním z prvních v soudobé éře. Další příběhy jiných autorů z podobných světů jsou možná zajímavé a originální dějem, avšak svět, ve kterém hrají prim džinové, ghúlové, kalifové a zahnuté šavle bude mít vždy jen jeden základ. Namátkou připomeňme Jiskru v popelu, Zakázané přání, Pomstu a rozbřesk, Magic Banquet nebo novinku Poušť v plamenech.

Na Půlměsíčním trůnu oceňuji propracované prostředí s vlastní mytologií, zbožné postavy citující pasáže z nových svatých textů, hrdiny, kteří kolísají mezi zachránci světa a padouchy.

V lecčem mi kniha připomínala Bartolův Alamut – knihu o náboženském fanatizmu. Ten se vykytuje i zde, i když ne v tak silné podobě. Časté jsou však citace smyšlených svatých textů, formulky, které zahánějí zlé duchy, modlitby k božstvům tohoto literárního světa. Saladin Ahmed nejspíš vytvořil úplně nové náboženství.

Postavy tak nejsou černobílé. Obávaný velitel odboje, Sokolí princ, je pro prostý lid hrdinou, avšak záhy se projeví jako dokonalý padouch. V závěru knihy však veškerá morálka ustupuje prostému utilitarismu, a to i přes to, že se ještě krátce před ním rýsoval téměř dokonalý happy end.

Nesnáším však způsob, kterým jsou psané přímé řeči, ani dlouhé popisné pasáže, kvůli kterým cesta z obchodu domů zabere jedné postavě čtyři strany. V polovině knihy jsem zvažovala její odložení, přesto jsem se rozhodla ji silou dotlačit do konce. Ten naštěstí stál za tu námahu.


Celá recenze: https://www.kniznibanket.com/pulmesic...

View all my reviews

čtvrtek 1. června 2017

Pták & Veverčák jsou na útěku

James Burke
Vydal: Host, 2017.
ISBN: 978-80-7577-000-4.

Hodnocení: 94 %

Je to vůbec přátelství? Kdybyste se zeptali Veverčáka, na začátku knihy by vám jednoznačně tvrdil, že ne. Nemůže totiž toho opeřence, který si bezstarostně létá po lese a neshromažďuje žádné zásoby na zimu, vystát. A pak je tu ta záležitost s hladovým Kocourem. Která z těchto dvou jednohubek je lákavější?
Poté, co dojde k nehodě mezi hlavními protagonisty a hromadou žaludů, které měly bojácného Veverčáka udržet celou zimu naživu, nezbývá modrému hlodavci nic jiného, než se vydat společně s Ptákem na jih, do teplých krajin. V patách ale stále mají hladového, navíc nyní rozzuřeného Kocoura, a tak začíná dobrodružství – Pták a Veverčák jsou na útěku.
Komiksové vyprávění potěší nejen zvídavé děti, ale i starší čtenáře, kteří ocení jasně vyhraněné charaktery postav. Pták si užívá života, miluje volnost a létání a z ničeho si nedělá těžkou hlavu. Veverčák je oproti němu až příliš opatrný a "bojí se i vlastního stínu", jak se dozvídáme na zadní obálce knihy. Kocour je prostě jen stvoření naštvané tím, že mu jeho oběd stále uniká a navíc se mu posmívá.
Oba protagonisté mají i na poměrně krátkém rozsahu 128 stran možnost vývoje. Společné příhody je učí, že přijmout něco z charakteru toho druhého nemusí být na škodu. Závěr knihy má tak poměrně překvapivé rozuzlení a i když víte, že se blížíte ke konci, přejete si, aby tam ještě pár stránek bylo. Cože, to už je konec? Chci další díl!

Dále čtěte na https://www.zeedee.com/clanek/ptak-vevercak-jejich-velke-dobrodruzstvi-305
nebo https://www.kniznibanket.com/ptak-a-vevercak