Na čtvrtek před státním svátkem připravil Neoluxor podpisovou akci autora, který se narodil v Nizozemí, v dětství s rodinou emigroval do Austrálie a nyní žije ve Skotsku, přičemž ho všechny tyto národy považují za vlastního. O Michelu Faberovi tedy nelze prostě říci, že je nizozemský autor.
Na podpisovou akci ho doprovodil nejen nakladatel jeho poslední knihy, která vyšla v češtině u příležitosti Velkého knižního čtvrtku, ale též dvorní překladatel Viktor Janiš, který celou akci též tlumočil.
Kniha zvláštních nových věcí je tak trochu sci-fi, ale daleko více o odloučení muže a ženy. Faber ji začal psát po té, co jeho manželka onemocněla rakovinou. Zatímco on prožíval jakési emocionální odloučení, postava jeho knihy, Peter Leigh, odlétá do jiné galaxie jako misionář.
Michel Faber neměl ani zdaleka tak početné publikum jako například Samantha Shannon, díky tomu nebyla fronta na podpis přehnaně dlouhá. Zajímavé bylo i osobní setkání s Viktorem Janišem, jehož podpis jsem si nechala do knihy zvěčnit hned pod ten autorův. K mému překvapení projevil zájem o inteligentní recenzi mladé ženy přede mnou, která se zmínila, že je knižní blogerkou.
Mně bylo trapné říct: "Já jsem taky blogerka," proto jsem zavedla hovor jinam. I tak mě překladatel požádal o názor, až knihu dočtu. Podle jeho slov je totiž Kniha zvláštních nových věcí pro scifisty málo sci-fi a pro ostatní "nějaká divná". To jsem si vzala jako výzvu a hned cestou domů se do té bichle začetla.
Zavedli jsme hovor ke sci-fi a náboženství, z čehož nemohlo vzejít nic jiného, než zmínka o Myceliu Vilmy Kadlečkové, jež Viktor Janiš redigoval.
A tak jsem, potěšena dvojicí podpisů a obtěžkána dvojicí nových knih, vyrazila k domovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat