Vilma Kadlečková
Vydal: Argo, 2015. ISBN: 978-80-257-1438-6.
Při
čekání na další díl Mycelia jsem narazila na tuto útlou knížečku, k
jejímu přečtení mě však přiměla až vyhlášená výzva Listopad s autory
české fantastiky. A rozhodně nelituji! Vilma Kadlečková zkrátka ví, co
její čtenáři potřebují.
Kniha O
snovačce a přemyslovi (ano, to malé písmeno je schválně) vypráví příběh
Krokových dcer v (alternativní) současnosti. Na český národ dopadá tíha
globalizace a z islámu je vysoce módní záležitost. Jistá tajná
organizace se proto snaží za pomoci virtuální projekce vnutit českému
lidu trochu té národní hrdosti. A kdo by měl tomuto účelu posloužit lépe
než bájná trojice sester?
Počátek
příběhu je zvláštně spletitý, jako by se prolínalo více dějových linií.
Podobné zmatení přijde v knize ještě několikrát. Může za to nejen
virtuál, se kterým postavy manipulují, ale též brilantní práce autorky s
mytologickými motivy přenesenými do soudobého světa. Za nejvíce
uchvacující však považuji samotný koncept snovačství, který představuje
magii tohoto světa. Kouzla jsou tvořena řetězením slov, díky kterým je
možné se z Prahy přenést do Brna nebo nechat loď létat vzduchem.
Slovními hříčkami jako cesta-cest-test-těst-pěst-pět-zpět je knížka nejen protkána, ale též ozdobena. Podobné texty lze najít nejen na obálce, ale i obou předsádkách.
Slovní
hříčky jsou vůbec jednou z nejsilnějších stránek tohoto příběhu. Díky
tomu je jasné, že Přemysl je vlastně také přemysl. Zmatení? Přesně tak
působí celá kniha.
Vtipná
intermezza tvoří genius loci města Brna, Oltec. Jako poťouchlý skřítek
otravuje život Kazi, pardon, paní doktorce Ance Kazimové, a mluví při
tom hantecem. Scéna, ve které musí Kazi v tramvaji předstírat, že mluví
do telefonu o onlinových hrách, jen aby jí dal Oltec na chvilku pokoj,
vyhrává pomyslnou soutěž o nejlepší scénu typu "nemůžu se přestat
chechtat, ačkoli na mě lidi okolo divně koukají".
Do
současnosti se vedle Kazi, Tety zvané Teth a Libuše, moderně
přejmenované na Libby, přenesly i postavy jako Bivoj, Chrudoš či
Šťáhlav. A samozřejmě také Přemysl, jehož role je od první zmínky dost
zapeklitá. Je totiž do Libby pořád dost zapálený. Zároveň se ale můžeme
seznámit s postavami, božstvy a bytostmi jiných míst a období, například
Svantovítem, Merlinem a Mor(g)anou. Kniha se tak může stát i trochu
poučnou.
Vydat se
na výlet skrz české země a rozličná období doporučuji nejen fanouškům
Vilmy Kadlečkové, fantastiky nebo mytologie, ale též každému, kdo má rád
slovní hříčky. Doplňkovou četbou je Urbanova kniha Pole a palisáda,
jež báji o Libuši chápe v poněkud odlišném světle, nebo tradiční
Jiráskovy Staré pověsti české, které jsou ve Snovačce často citovány.
Žádné komentáře:
Okomentovat