pátek 29. června 2018

Jiná: Gabriela Koukalová

Stala se miláčkem národa a také díky ní biatlon zažíval příval fanoušků i nových zájemců. Potom ale neodjela na olympiádu v Koreji. Jaká byla cesta, která k tomuto rozhodnutí vedla? Nejen o tom píše Gábi Koukalová ve své osobní zpovědi, která vznikla díky rozhovorům s Martinem Moravcem, který zpovídal už dříve i jejího manžela, Petra Koukala.

​Kniha Gábi je psaná stylem, jako by ve skutečnosti seděla proti čtenáři v kavárně a vyprávěla o svém životě: o rodičích, dětství a dospívání, střední škole, prvních sportovních úspěších a pádech, závodech a atmosféře na nich.

Kvůli tomu trpí dvěma neduhy: jazykově není příliš bohatá – jazyk opravdu připomíná spíše než knihu přepis kavárenského rozhovoru – a časová souslednost není vždy úplně jasná.

Pravý a nefalšovaný fanoušek jistě bude vědět, kdy Gábi jela který závod. Zběžný pozorovatel ale začne mít během čtení pocit, že neví, kde se právě nachází. Kapitoly se totiž zejména ve střední části knihy spíše zaměřují na jednotlivá témata než časová období. Vyprávění tak není striktně chronologické a občas, stejně jako při běžném rozhovoru, odbíhá do dalekých končin, aby se zase spojilo a pokračovalo v původním výkladu.

středa 13. června 2018

Review: Půlnoční slunce

Půlnoční slunce Půlnoční slunce by Jo Nesbø
My rating: 4 of 5 stars

3,5 *
Děj není vůbec napínavý, poslechnout při jiných činnostech se dá, ale zázrak se nekonal. Načteno slušně, po zvukové stránce nemám s OneHotBook problém, ale výslovnost Václava Neužila není vždycky úplně na výbornou (věděli jste například, že jméno Ove se vyslovuje spíš jako Uve? Kdo viděl film, pochopí). Paradoxně mu nejvíce sedly role dílčích postav včetně malého chlapce. V hlase vypravěče/hlavní postavy se bohužel až příliš projevuje jeho těžké polské L, které nemám ráda. Tempo je spíš pomalejší, ale ne nepříjemné, k dalšímu vypravování neúspěšného bandity, který inteligence ani životního štěstí příliš nepobral, to vlastně všechno sedí. I to těžké L.

View all my reviews

středa 30. května 2018

Review: Falešný polibek

Falešný polibek Falešný polibek by Mary E. Pearson
My rating: 4 of 5 stars

V kategorii "romantické dobrodružné čtení pro náctileté dívky" se vůbec nejedná o špatné dílko. V dospělé fantastice už bych viděla nějaké ty mouchy včetně místy nelogického chování postav a možná zbytečně protahovaného děje ve druhé polovině, ale budiž.

Co se mi líbilo: odvážná hlavní postava, která se chová tak, jak by se nejspíš 17letá dívka chovat mohla, zápletka v podobě "jsou tu dva mladíci a nevíme, kdo je kdo" – tohle bylo fakt vymakané a nebudu předstírat, že jsem to uhodla správně, rázovitá krajina, barvité vedlejší postavy, ta správná náctiletá romantika.

Co bylo trochu horší: škoda, že zápletka s princem a vrahem končí už v polovině knihy, trochu prvoplánové vraždy osob blízkých, poněkud vynucená zastávka, aby se hlavní hrdinka mohla učesat, nabrat síly a poznat samu sebe (bylo to milé, ale zpomalovalo to děj), zejména ze začátku autorka násilně několikrát upozorňuje, že má hrdinka nadání na jazyky, jména postav – nezlobte se na mě, ale tohle je hrůza hrůz.

Chápu, proč královský otec odmítl pojmenovat dceru Jezelia, ale král druhého království tomu jménem svého potomka teprve nasadil korunu. A pak jsou tu jména evropského charakteru smísená s čistě fantasy, zkrátka taková směska, které už ani Jeb nemůže ublížit.

Váhám mezi 3,5 a 4, takže zaokrouhluji a jdu dál. Knižní kocovina z toho nebude.

View all my reviews

úterý 1. května 2018

Review: Kruh

Kruh Kruh by Dave Eggers
My rating: 4 of 5 stars

Nemůžu se rozhodnout, jestli chci Kruhu udělit 3 nebo 4 hvězdy (kdyby to bylo 3,5, zaokrouhluju na 4, takže asi tak :-)
Je to kniha, která zpracovává strašně důležité téma pro současného, zejména mladého člověka. Bohužel však způsobem, který má pramalou šanci tohoto mladého člověka zaujmout. Z Kruhu mohla být taková 1984 pro novou generaci, ale obávám se, že nebude.
May Hollandová nastupuje do firmy, která je spojením Googlu, Facebooku a Applu – do Circle. Zde zažívá rozličná dobrodružství spíše drobného charakteru, daleko důležitější jsou však její pozorování a mezilidské vztahy. Tolik k ději, žádný akčňák nečekejte. Důležité však je, co s ní Kruh dělá a jak se z naivní, leč moderní dívky stává... inu, to si třeba přečtěte. Nebo poslechněte.
Audiokniha má přes 15 hodin, ale dá se stihnout o čtvrtinu rychleji, jelikož přednes interpreta je místy natolik rozvážný, že ani zrychlení na 125 % se výrazněji nepodepíše na kvalitě – a na srozumitelnosti už vůbec. Nevýhodou jsou pak jen velmi krátké odmlky mezi obrazy, znělka tu rozhodně není nadužívaným artiklem.
Film jsem neviděla, ale chystám se. Časem. Problém ale je, že jsem stále viděla obraz Emmy Watson, ačkoli May o sobě tvrdí, že je černovlasá. Na druhou stranu si nejsem úplně jistá, koho ve filmu ztvárňuje Tom Hanks, takže v tomto ohledu k ovlinění nedošlo.
Co také úplně nevyšlo, je skrývání tajemného cizince. Přiznám se, že mě jeho role napadla hned při prvním výskytu, a i když jsem váhala po té, co May a její kamarádka začaly spřádat konspirační teorie o jeho původu, má první doměnka se potvrdila.
Vzato kolem a kolem: tohle je kniha, kterou byste si měli přečíst pro její poselství, zároveň ale hrozí poměrně vysoká šance, že vás bude nudit. Audiokniha není vůbec špatným řešením, protože si ji můžete pustit k jiné práci a prostě se nechat unášet příběhem jedné dívky, která tak trochu zfanatizovala (a náboženství to není). Jsou tam místa, která jsou dost creepy. Tohle slovo mě při poslechu napadalo docela často. Z námětu se ale dalo vymáčknout víc.

View all my reviews

sobota 21. dubna 2018

Review: Nejlepší pro všechny

Nejlepší pro všechny Nejlepší pro všechny by Petra Soukupová
My rating: 4 of 5 stars

Netuším, jestli bych tuto knihu učetla do středy, kdy se koná Book Club. Netuším, jestli bych ji vůbec kdy učetla – kdyžtak za dosti dlouho. Není to snadné čtení, a tak jsem uvítala náhlé zjevení audioknihy. Dvě třetiny knihy jsem tedy slyšela, dělala mi společnost při domácích pracích, v autě i odpočinku. Ne, není to odpočinkové čtení.

Příběh má tři vypravěče: desetiletého Viktora, jeho mámu Hanu a babičku Evu. V audioknize jsou tyto role rozlišeny hlasy Jana Ciny, Martiny Krátké a Mileny Steinmasslové.

Děj knihy není důležitý, tady se jedná hlavně o vztahy. Viktor je problémové dítě, ale po zběžném posouzení situace vám snadno dojde, proč. Hana je herečka, která touží po velké roli. Na place se snaží chovat profesionálně, v soukromém životě je to celkem hysterka. A potom je tu Eva, která se srovnává se smrtí manžela a zároveň tak trochu soupeří s dcerou – o Viktora.

V některých chvílích jsem hrdiny knihy chápala, v jiných, a těch bylo více, jen neurčitě kroutila hlavou nad jejich chováním. Poznávala jsem se v některých situacích, ale více bylo těch pro mě nepochopitelných. Opravdu jsou spolu lidé schopní takto jednat? Nebo spíš nejednat?

Autorka se totálně vykašlala na uvozovky. Přímé řeči tak přirozeně vplývají do téměř souvislého toku myšlenek vypravěčů. Kupodivu mi tento nezvyklý způsob nevadil a v audioknize se úplně ztratil, protože herci se přímé řeči i tak snažili odlišit. Neobvyklé byly i znělky mezi kapitolami, jedinými šrámy na audioknize tak je mírně pomalejší tempo, než bych si u některých postav představovala (zejména Viktora, je to malý neposedný kluk), a očividná rýma jinak skvělé Mileny Steinmasslové, která se kolem prostředku knihy projevila na hereččině přednesu.

View all my reviews

neděle 15. dubna 2018

Review: Hvězdy nad hlavou

Hvězdy nad hlavou Hvězdy nad hlavou by Marissa Meyer
My rating: 4 of 5 stars

Nutnost pro fanoušky série.

Z 9 povídek jsou 4 opravdu dobré. Ostatní bohužel nejsou moc povídky – jenom takové epizodky ze životů hlavních postav Měsíčních kronik, které prostě nemají samostatnou zápletku (příklad: Jak se Cress dostala na orbitální stanici? Sybil Mira ji odvedla, odvezla, opustila, zanechala. Nic víc.)

Kniha má také trochu potíže jazykového charakteru. U asijských jmen mírně hapruje transkripce (česká se míchá s anglickou) a Cinder asi neležela v komatóze.

Jinak se ale jedná o vcelku vydařené dílko, které rozvíjí události nakousnuté v knihách. Tyto kapitoly mohly prodlužovat hlavní děj a tím ho zpomalit, což se nestalo, a tak si je můžeme dočíst později. Mimo sérii. Nebo jakkoli jinak, dle libosti. Možná by bylo fajn doplnit je o informaci, kde by bylo vhodné si je přečíst, respektive kde raději ne, aby si čtenář něco omylem nevyzradil (to byl také hlavní důvod, proč jsem knihu v momentálně rozečtených měla tak dlouho já).

Jediná povídka Malá androidka na hlavní sérii přímo nenavazuje, a závěrečnou kapitolu lze opravdu číst až po uzavření celé série. Ostatními lze přiměřeně četbu Měsíčních kronik prokládat.
Samostatně nemají smysl.

View all my reviews

čtvrtek 12. dubna 2018

Review: Soumrak dne

Soumrak dne Soumrak dne by Kazuo Ishiguro
My rating: 4 of 5 stars

Jsou knihy, od kterých nic nečekáte a pak jste příjemně překvapeni.
Jsou knihy, od kterých něco čekáte, ale nevíte co, protože kvůli něčemu jejich autor to ocenění získat musel, a pak stejně nevíte.
To je přesně tato kniha.
Majordom vzpomíná na své mládí, jak propásl životní lásku, a učí se žertovat. That's all folks.
Milé a humorné epizodky se střídají s hloubavými momenty a to celé je protkáno cestovním deníkem.
Audiokniha je sympaticky načtena Janem Vlasákem, líbí se mi i znělky mezi kapitolami. Asi se časem kouknu i na film, ale mou nejoblíbenější knihou se Soumrak dne nestane.

View all my reviews