pondělí 29. dubna 2019

Review: Jedlová samota

Jedlová samota Jedlová samota by Andrea Maria Schenkel
My rating: 4 of 5 stars

Audiokniha, kterou loni vydalo AudioStory, se svým provedením nejvíce blíží dramatizaci, v kteréžto kategorii si odnesla první místo v anketě Audiokniha roku 2018. Druhého ocenění se jí dostalo od divácké poroty. Načetlo ji celkem 19 interpretů.

Jedlová samota má perfektní atmosféru a už samotný nápad lze rozhodně označit za zajímavý. Dobré je i zvukové zpracování a vhodně zvolená hudba. Nejedná se ale o dílo, které budu na každém rohu vychvalovat a doporučovat. Zkrátka jsem si ho poslechla, protože vyhrálo cenu, a nelituji toho.

https://kniznibanket.cz/jedlova-samot...

View all my reviews

pondělí 22. dubna 2019

Review: Cinder

Cinder Cinder by Marissa Meyer
My rating: 3 of 5 stars

Děkuji tvůrcům této audioknihy, že mě zbavili fanouškovství. Doteď se řadila Cinder mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec, odteď si uvědomuju všechny chyby a nepřesnosti, které autorce unikly. A při tom stačilo jenom změnit tón hlasu. V mých představách není Cinder naivní šestnáctkou, která neustále fňuká a vymlouvá se, a i když se nemůže červenat a plakat, zní dost často, jako by se měla každou chvílí rozbrečet.

Plusy: Dobře vymyšlené znělky mezi kapitolami a zvukové efekty použité pro odlišení hlasu androidů a televizního vysílání. Melodie se neopakují a super doplňují atmosféru. Jo, a to je všechno.

Mínusy: Terezie Taberyová mluví příliš pomalu a celý příběh vypráví jako pohádku. Možná, že právě tohle by někdo bral jako plus, já si ale příběh, byť se jedná o retelling pohádky, představuju spíš jako akčňárnu s roboty. Její hlas se opravdu spíš hodí pro princeznu než od oleje zaprasenou mechaničku. Přirozená poloha mi k hlavní postavě prostě nesedí. Uvěřitelná byla v některých ženských rolích jako Iko nebo Levana, ale zejména mužské role jí nežeru.
- Výslovnost. Polovina divných cizích slov je vyslovena blbě, což lze ověřit na webu autorky, která tam má slovníček i s výslovností. Já jsem se poučila, že Iko se opravdu vyslovuje Iko, i když i Ajko je povolená varianta. Autorka preferuje Iko.
- Dotáčky jsou slyšet. Chápu, nejde vždycky všechno na první dobrou, ale ty dotočené části jako by mluvily do druhého ucha. Nevím, jak to lépe popsat, prostě jsou slyšet.
- Přeřeky: magický x magnetický, divotvůrkyně x dívkotvůrkyně – jo, občas jsem se i pobavila.
- Sykavky. V autě trhají uši. Je to taky taková dost složitá věc, ale pokud se chce AM věnovat masové produkci audioknih, asi by měli rychle přijít na to, jak s ní bojovat.
- Z audioknihy se nedozvíme, kdo na ní pracoval, tedy zejména režisérovo jméno, a ten, kdo dělal zvukovou stránku věci, se skrývá pod názvem produkční společnosti.

Tak, a teď mě kamenujte. Audioknihu Cinder řadím mezi největší letošní zklamání a než jsem projev Taberyové přijala jako nezměnitelný fakt, byl pro mě poslech vysloveně utrpením.

View all my reviews

pátek 5. dubna 2019

Review: Umění války

Umění války Umění války by Sun Tzu
My rating: 4 of 5 stars

Vměstnat zásadní myšlenky mistra Suna do obrázkové knihy považuji za zajímavý nápad, který však skýtá mnohá úskalí. Autor se pokusil výňatky z těžkého textu obalit do jakéhosi příběhu chlapce, který dochází za mistrem, jenž mu Umění války vysvětluje. Text použitý v knize pak zákonitě vypadá, asi jako kdybyste vzali skripta, nejdůležitější myšlenky podtrhli zvýrazňovačem a pak si je přepsali vedle na papír. Kupodivu to funguje (i já takhle prošla několika zkouškami) a chlapcův příběh tomu všemu dává aspoň trochu nějaký dějový rámec.

Kresba je zajímavá. Působí na mě dojmem, že autor vše předkreslil a stínoval tužkou a pak vše dotáhl na počítači, čemuž napovídají i použité textury, např. oděvů. Otázkou tak zůstává, nakolik autentické jsou čínské oděvy a zbraně z přelomu letopočtu.

Při čtení některých náročnějších pasáží jsem si nemohla nevzpomenout na Knihu pěti kruhů, kterou jsem poslouchala nedávno, a také jejího vypravěče. Jako by mi to předčítal stejný herec. Obě díla jsou si v některých bodech nápadně podobná, a to i přes fakt, že je dělí kus moře a asi tak dvě tisíciletí.

Komiksová adaptace není vyčerpávajícím převedením díla, ale zajímavým úvodem pro ty, kteří mají v úmyslu pustit se do studia Umění války, a tak by rádi nejdříve nakoukli, jestli to pro ně bude to pravé. Právě oním shrnutím je však i přes obrázkovou poetiku dílo celkem náročné, a tak není radno číst ho na jeden zátah. Prostě vyžaduje notnou dávku soustředění.

View all my reviews

čtvrtek 21. března 2019

Review: Světla na obloze

Světla na obloze Světla na obloze by Lisa Lueddecke
My rating: 4 of 5 stars

Opět 3,5*
Začalo to slibně, potom trochu zhoršení a zase dobrý konec.

Kniha je psaná z pohledu dvou postav, Ósa vypráví v ich formě, Ivarova část je v er formě. To už tu bylo tolikrát, že to přestává být zajímavé, dobře se to ale čte.

Nabízí se srovnání s knihou Medvěd a Slavík - podobný typ hrdinky, také jí zemřela matka krátce poté, co se narodila, prostředí severské zimy. Tady je ale i přes zmiňované pověry méně folkloru a více se blíží klasickému pojetí fantasy.

Ani jazyk není tak květnatý, často obsahuje věty a sousloví, která se podle mě do tohoto světa nehodí, ale otázkou je, nakolik se jedná o konstrukt autorky a nakolik o překlad.

Co mě však fascinuje úplně nejvíc a sráží hodnocení knihy, je množství vnějších okolností známých jako deus ex machina, které zachraňují situace. Většina vypjatych situací je řešena zásahem zvenčí, hlavní hrdinka tak nemůže projevit svou vynalézavost, odvahu, výřečnost a podobně. Také mě štvalo časté opakování již dříve sdělených informací, zejména: ach já maličká, co si počnu, takhle bezvýznamná pod hvězdami, co bych mohla dokázat - to tam bylo asi pětkrát v různých variacích.

Kniha mě ale i přes zmíněné vady vlastně bavila, jen si umím představit, že bych jako editorka dala autorce ještě pár věcí k dopracování. Přečetla jsem ji za dva dny, z toho dvě třetiny málem na jeden zátah, takže jako oddechovka dobré, ale pokud hledáte něco náročnějšího a celkově silnějšího a podobném žánru, bude to právě ten Medvěd a Slavík.

Chybek jen pár, nic zásadního.
Btw. Samantha, které autorka děkuje v doslovu, je podle mě skutečně Samantha Shannon, ta od Kostičasu. Tyto dvě dámy se znají a podporují na Twitteru (doporučuji sledovat obě).

Dlouhá verze recenze: https://kniznibanket.cz/svetla-na-obl...

View all my reviews