pondělí 31. prosince 2018

Fawkes | čtení v angličtině



Nadine Brandes
Vydal: Thomas Nelson, 2018. ISBN: 978-0-7852-1714-5.

Z historie víme, že se 5. listopadu 1605 muž známý jako Guy Fawkes pokusil spáchat atentát na tehdejšího britského panovníka Jakuba I. Tato kniha se však na událost dívá z jiného úhlu, a to očima Guyova syna Thomase. Tento mladík vyrůstá mimo Londýn u prarodičů a navštěvuje školu magie. Aby však mohl pokračovat ve studiu, potřebuje magickou masku, kterou může předat jedině otec synovi. Guy se však obřadu nezúčastní, a tak je Thomas donucen školu opustit. Vydá se do Londýna hledat svého otce, pěkně mu vyčinit a masku si vyžádat. Ještě však netuší, co všechno ho po cestě může potkat.

Thomas totiž trpí zvláštní chorobou, snad morovou nákazou, která ale nepostupuje a která je dávána do souvislosti právě s magií. Tu autorka v tomto světě vystavěla na principu barev – hnědá magie ovládá zemské síly, zelená rostliny, modrá vodu a podobně. Potom je tu ještě bílé světlo, které však konzervativní uživatel nesmí nikdy využít. Jsou tu totiž dvě skupiny: jedni, kteří bílé světlo odmítají, a druzí, kteří jej využívají. Navzájem se obviňují z této morové nákazy, a tak je Thomas při své cestě mezi dvěma mlýnskými kameny.


středa 12. prosince 2018

Z průměrné předlohy skvělou audioknihu neuděláš

Účastnila jsem se OneHotDay, tedy akce vydavatelství OneHotBook, které uvedlo v život audioknihy Margaret Atwood Alias Grace a Příběh služebnice. Při hovoru s redaktorkou vyplynulo, že je mrzela recenze Alias Grace, kterou jsem napsala pro Naposlech.cz. Většina ostatních recenzí je totiž jednoznačně pozitivní, ta moje vyznívá tak napůl, i když výraz "sestřelit" bych rozhodně nepoužila. Zejména má výtka, že pětačtyřicátnice Grace zní úplně stejně jako třicátnice, se nesetkala s pochopením. Když si svou práci ale s odstupem pročítám, neměnila bych. Přednes obou hlavních interpretů jsem pochválila.

Což mě dostává k myšlence, jak moc je recenzent audioknih ovlivněn obsahem knihy. Pokud se mi nelíbí text, bude těžké říct, že i když je kniha blbá, interpret byl skvělý. Pokud však budu nadšená textem, nehrozí, že bych naopak adorovala výkon, který by byl v jiných knihách jen průměrný? Nebo naopak natolik miluju text, že sestřelím interpreta jen proto, že text přečetl jinak, než jsem si to já ve svém bezbřehém fanouškovství představovala?

Myslím, že zrovna OneHotBook jsem zatím vychválila, co jsem jen mohla (pravda, ani Grace ani Příběh služebnice to nebyl), a tak by mi sem tam jednu upřímnou, byť ne úplně pozitivní zpověď nemuseli mít za zlé. Stále si myslím, že se jedná o v současnosti nejlepší vydavatelství audioknih u nás. Nemůžu ale chválit úplně všechno, vždyť bych vypadala jako podplacená ;-)

Celý text o mém vztahu ke knihám Margaret Atwood najdete zde.



Příběh služebnice

pondělí 26. listopadu 2018

Review: Harry Potter and the Philosopher's Stone

Harry Potter and the Philosopher's Stone Harry Potter and the Philosopher's Stone by J.K. Rowling
My rating: 4 of 5 stars

Příběh za 3, hvězda navíc za boží ilustrace. Potterhead se ze mě na stará kolena nestane.
Originální svět, ve kterém se odehrává příběh, jenž nápadně připomíná něco, co by stvořila Enid Blyton. Ne v pozitivním smyslu, navíc s logickými chybami.
Přesto všechno asi kniha patří ke všeobecným znalostem soudobého světa a těším se, že další díly porostou spolu s hlavními hrdiny.

Audiokniha, načtená Stephenem Fryem, listopad 2018: Tohle bylo úplně nejvíc nejlepší! Další díly si dám opět v audiu, a to pravděpodobně brzy. Frye dává postavám nový rozměr, Ron je tvrdší, Hermiona víc nesnesitelná, Draco víc rozmazlený. Anglickým audioknihám chybí jen znělky mezi kapitolami, jak jsme zvyklí u nás, a je to fakt škoda, protože úvodní a závěrečná melodie působí úplně filmově. Lehké odlišení kapitol by pomohlo.

View all my reviews


sobota 10. listopadu 2018

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka

Letošní podzimní Velký knižní čtvrtek mě mile překvapil nečekaným pokračováním příběhů Marie Kostkové z Kostky, které jsem si oblíbila především díky Veronice Khek Kubařové a jejímu audioknižnímu podání, se kterým jsem trávila minulé léto. O vydání čtvrtého dílu jsem neměla ani tušení, a tak tato poměrně útlá knížka Evžena Bočka byla jedním z mých dvou favoritů tohoto knižního svátku (recenzi druhé knihy plánuji v dohledné době).
Příběh začíná přesně tam, kde předchozí kniha končí. Nacházíme se tedy v roce 1997 na konci srpna, v den, kdy zemřela princezna Diana. Znovu si přečíst celou trilogii se tak přímo nabízí, nicméně pokud si detaily z konce Aristokratky na koni nevybavujete naprosto přesně, ani tak nebudete o zážitek ochuzeni.
Druhému a třetímu dílu bývá pochopitelně vytýkána jistá repetitivnost či vykrádání sebe sama. Tomu se chtěl autor zřejmě vyvarovat, a tak využil jinou vyprávěcí techniku. Nečteme tedy soukromou korespondenci a deník Marie Kostkové, nýbrž rekonstrukci událostí, které vedly k vyvrcholení, jímž kniha překvapivě začíná.

středa 10. října 2018

Nikdyuš

Morrigan Crowová ví, že brzy zemře. Sice to přichází dříve, než si sama myslela, na beznadějnosti její celoživotní situace to však již nemůže nic změnit. Narodila se totiž v den, který je považován za nešťastný, musí proto žít s nálepkou prokletého dítěte. Lidé z okolí si nechávají platit odškodné za veškerou újmu, která vznikla z údajného Morriganina přičinění. Často se jedná o naprosto obskurní obvinění, a tak Morrigan raději zůstává doma.
V den jejích jedenáctých narozenin se toho však zvrtne mnohem více a dívka se za pomoci tajemného zrzka dostává daleko od rodiny, do Nikdyuše, města, kde je všechno možné. Z muže se vyklube ředitel hotelu Deucalion, Jupiter North, který se dívce svěří s tím, že ji přihlásil ke zkouškám do jakési čarodějné společnosti – odtud podnázev knihy: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová.
I když je příběh primárně určen dětem, má velký potenciál pobavit také dospělé čtenáře. Jeho hlavním tahákem jsou samořejmě prostředí a fantazie, spolu s nimi jdou ruku v ruce také podařené momenty a hlášky některých postav (zejména zmíněného Jupitera).
V ději samotném však vedle skvostných a promyšlených momentů lze najít i slabší místa. Zkoušky sestávají ze čtyř disciplín, které jsou rozvrženy do celého jednoho roku. Kromě toho, že autorka chtěla ukázat oslavu nikdyušských Vánoc a dorůstající a tvar měnící lustr, pro to nevidím důvod. Děj samotný by se dal zvládnout za méně než měsíc.

pondělí 10. září 2018

Review: Tvář vody

Tvář vody Tvář vody by Guillermo del Toro
My rating: 5 of 5 stars

Myslím, že mám zaděláno na druhou knížkocovinu v krátké době. Ten závěr! Panebože, já nemohla přestat!
Ale pěkně popořádku. Bavil mě úvod, bavilo mě objevovat propojení mezi postavami, bavila mě němá Elisa a její lodičky. Prostředek, až do uklízečské přepadovky, byl takový pomalejší, ale nutný pro vysvětlení dalších pochodů. Poslední tři hodiny jsem zhltla na jeden zátah. Fakt!
V audioknize se střídají dva hlasy, Jitka Ježková čte (překvapivě) všechny části vyprávěné z perspektiv ženských postav, Pavel Soukup zase ty mužské. Vhodně se doplňují, v některých místech, zejména v závěru, i po velmi krátkých úsecích.
Znělky jsou dokonale stylové a vůbec OneHotBook opět odvedlo dobrou práci. Recenzi časem najdete na Naposlech.cz.

View all my reviews


Tvář vody

pátek 10. srpna 2018

Magonie & Aerie

Představte si, že se topíte. Nic moc, chápu. A teď si představte, že se topíte a při tom jste na souši, na Zemi, ve Spojených státech současnosti. To by se snad mohlo stát jen nějakému mimozemšťanovi, ne?
Něco takového prožívá Aza Ray prakticky celý svůj život, tedy téměř 16 let. Její nemoc je natolik ojedinělá a neprobádaná, že dostala název právě po ní. Syndrom Aza Ray. Skutečnost je však daleko zajímavější, tím spíš, že hlavní postava knihy již v úvodu prvního dílu umírá. Ten příběh se přeci musí někam ubírat!
Když na podzim roku 2017 vyšel první díl série, Magonie, vzbudil rozporuplné reakce. Téma se nezdálo nikterak originální a prostořeká ironická Aza Ray zdaleka ne každému čtenáři sedla. Dívka, která lapá po vzduchu jako ryba na souši, se vlastním zdravotním stavem nenechává rozhodit. Svou nemoc komentuje s odstupem a cynizmem člověka o poznání staršího. V tom jí zdatně sekunduje dlouholetý kamarád Jason, se kterým tvoří pár pravověrných geeků schopných recitovat zpaměti číslo pí na desítky, ba možná stovky desetinných míst.
Druhý díl série vyšel v českém překladu v polovině května 2018. Autorka v něm čtenáře zavádí do stejného světa za stejnými postavami téměř přesně o rok později. Jason už ví, jak to s Azou bylo, a je ještě geekovatější než v první knize. Také přebírá větší část vyprávění a tvoří v podstatě polovinu celého příběhu. Ale je to právě jeho přehnaná starostlivosto dívku, která již ví, jak se v pozemském světě neutopit, co je oba znovu vhání do dobrodružství.
Tentokrát se ale nepodíváme jen nad mraky. Aerie odhaluje další zákoutí fantazie Marie Dahvany Headley, takže můžeme očekávat nejen na výlet do podzemí, ale i na tajemnou loď plující po skutečném moři, která ukrývá mnohá tajemství vědy a techniky. A přiznávám, bylo toho moc. Teprve z doslovu, ve kterém autorka děkuje za pomoc Chinu Miévillovi, mi došlo, že tohle je víc new weird, než na co jsem byla připravená.

Pokračuj ve čtení