čtvrtek 18. května 2017

Tanečník (Lincoln Rhyme #2)

Tanečník Tanečník by Jeffery Deaver
My rating: 5 of 5 stars

Už chápu, proč jsem Deaverovky před nějakými 15 lety tolik milovala. Dnes už sice nepůsobí tak silně, navíc místy trochu jako retro (telefon s anténkou, zlaté stránky, hlasové ovládání jako výkvět technologie), ale hlas Jana Vondráčka dává Lincolnu Rhymovi úplně nový rozměr.

Tanečník. Nájemný vrah, který straší Lincolna Rhyma už pěkně dlouhou dobu. Kniha, která se českým čtenářům představila před osmnácti lety. Nyní se jim dostává i do uší díky hlasu Jana Vondráčka.

Druhý případ, ve kterém spojí své síly tělesně postižený detektiv a krásná policistka s německými kořeny, má v sobě mnoho prvků, jež by se daly označit za typické pro Jefferyho Deavera. Díváme se tak do hlavy nejen Lincolnu Rhymovi a Amélii Sachsové, ale i pachateli a jeho obětem. Vyšetřování několikrát změní směr, je plné přetvářky a skrývání, každou chvíli je na koni někdo jiný, aby se opět, podobně jako u předchozího Sběratele kostí, ukázal být hlavním záporákem úplně někdo jiný.
S Tanečníkem měl Lincoln Rhyme dostaveníčko již v minulosti, tenkrát mu ale utekl. Nyní ho Lincoln upoutaný na invalidní vozík nehodlá nechat proklouznout. Obětí jsou tentokrát představitelé letecké společnosti, které hrozí krach. Proč si ale někdo objednal jejich vraždu?

Nájemný zabiják má také své problémy. Zatímco detektivové jej nazývají Tanečníkem, protože jeho pravá totožnost je neznámá, on se potýká se svými fóbiemi a Lincolnem Červem. A jeho poslední oběť mu kvůli němu stále uniká.

Nemilosrdný souboj dvou brilantních mozků by snad nemohl zaznít jiným hlasem, než Jana Vondráčka. Ten již našel tón pro všechny hlavní postavy, zejména Lincolna, ale i Amélii a další. Novým a zcela odlišným projevem vybavil i samotného Tanečníka, který sice zní trochu jinak v přestrojení a po odhalení, ale i tak je stále možné ho jednoznačně odlišit od ostatních postav.

Chcete vědět více? Čtěte zde: https://www.kniznibanket.com/sberatel...

View all my reviews

středa 3. května 2017

Čáry života

Čáry života Čáry života by Veronica Roth
My rating: 3,5 of 5 stars, 68 %

Originální svět, slibný začátek a dost podivný konec. Jak to, že jsem pár stran před koncem dokázala přestat číst?

Čáry života jsou úvodním dílem nové série autorky, kterou proslavila trilogie Divergence, jež se dočkala i filmového zpracování. Nový svět se tomu našemu podobá jen velmi mírně. Sluneční soustava má devět velkých planet a množství malých, lidé žijí na každé z nich, ale způsob života a kultura jsou odlišné. Výjimkou nejsou ani pokročilé technologie umožňující meziplanetární cestování v kulisách doslova starověkých. Právě tak žijí Šoteti, z jejichž vládnoucího rodu pochází hlavní hrdinka příběhu.
Cyra Noavek je okolím považována za zrůdu, hračku v rukách staršího bratra, který její dar bolesti používá k mučení lidí a výslechům. Málokdo však tuší, že je to jen depresemi a vlastními bolestmi týraná dospívající dívka. Počet čar života na její paži při tom narůstá, aniž by ona sama chtěla. Za každý ukončený život jeden zářez.
Její kapitoly vyprávěné ich formou se střídají s vyprávěním chlapce, později mladého muže, Akose. Jeho zvláštní schopností je něco, co dokáže Cyře pomoci. Jeho kapitoly jsou však psané er formou, nezdají se proto tolik osobní. Jako by Cyra byla v tomto příběhu opravdu ta hlavní.
Svět, který Veronica Roth vytvořila, je detailně propracovaný, svým způsobem unikátní a velmi zajímavý. Vyspělé technologie se v něm mísí s energií magické podstaty, která dává každému člověku jeho vlastní specifický dar. Někteří však mají i něco navíc – osud. Akos i Cyra pocházejí z významných rodů a jejich osudy jsou známé. Tento fakt nastolí také otázku, nakolik může člověk svůj osud změnit. A právě bitva o (ne)naplnění osudu žene hlavního záporáka, Cyřina bratra Ryzka, kupředu.
Čáry života nepřekypují svižným tempem. Nejkrásnější na nich je právě ono objevování zákonitostí světa, výpravy na vzdálené planety i do jiných kultur. Samotný příběh jako by ustupoval do pozadí, kniha tempo spíš ztrácí, než by ke konci gradovala. Velké finále tak nevzynívá dostatečně velkolepě, a to ani přes pár úmrtí a celkem překvapivá rozhodnutí některých postav. Autorka se nevyhýbá ani fyzickému násilí vůči hlavním postavám, avšak jedna z nejdůležitějších scén je vyprávěna zprostředkovaně.
Ve dvou třetinách knihy se najednou změní prostředí a čtenář se může jen domýšlet, co se stalo a proč tomu tak je. Odpověď přichází během několika kapitol, ale, upřímně, nedává příliš smysl.
Nemůžu říct, že by Čáry života nestály za přečtení. Jejich svět pro mě má jistou přitažlivost, ale zejména závěr knihy není strhujícím akčním dobrodružstvím, které by vás nenechalo spát. Nastoluje několik filozofických otázek a také touhu poznat další planety této sluneční soustavy, kvůli kterým do dalšího dílu půjdu. Jen osudy hlavních postav mě netáhnout tolik, kolik by mohly, což je škoda. Cyra má celkem zajímavý potenciál, ale Akos je spíše zapomenutelnou postavou. Jsem zvědavá, jaké další příhody pro ty dva autorka chystá.

https://www.kniznibanket.com/cary-zivota

View all my reviews

sobota 29. dubna 2017

Webcopywriting pro samouky

Webcopywriting pro samouky Webcopywriting pro samouky by Pavel Šenkapoun
My rating: 4 of 5 stars

Šenkapounova kniha obsahuje do podrobna rozebraná témata, která buď považuju za samozřejmost, nebo už jsem na ně narazila v jiných knihách. Přesto ale pro mě byla přínosná, protože je psaná lehčím, více populárním stylem, neobsahuje nepotřebné kapitoly a pomohla mi uvědomit si, že copywriting je o psaní prodejních textů, nikoli všeho možného na web.
Audioknižní zpracování má oproti tištěnému jednu silnou devizu – hlas Gustava Bubníka. Má ale také několik nevýhod. Jednak režisér zapomněl vypravěči sdělit, jak se vyslovují některá slova, např. Sklik, LinkedIn nebo Pijoan, jednak jsem měla u poslechu občas až nepříjemný pocit déjà vu. Ten pramenil z toho, že vypravěč četl všechny texty včetně zvýrazněných pasáží, které však jsou v tištěném textu duplicitní. Důležité věci se zkrátka dozvíte dvakrát, abyste si byli opravdu jistí, že jsou důležité. Při poslechu to ale občas vyvolává pocit nejistoty. Je to chyba v knize? Poslouchám to už podruhé? Přeskakuje mi gramofon? Bez možnosti prolistovat tištěnou knihu bych asi byla na rozpacích.
Mimo úvodní znělku audiokniha neobsahuje žádné zvukové efekty. Je to trochu škoda, odlišení kapitol by alespoň kratičký jingle zasloužilo. Po technické stránce mé uši neodhalily žádnou chybu a další ódu na barvu hlasu Gustava Bubníka pět nehodlám, ale přiznávám, že hlavně kvůli ní jsem ochotná odpustit i ty ostatní chybky. Knihu jsem doposlouchala až do konce, a to i přes to, že poslední hodina obsahuje rejstřík. Ano, "dočetla" jsem i ten.
Počítám s tím, že si některé části knihy pustím znovu. Přiměla mě totiž přemýšlet o textech, které píšu, o klišé, která používám, o otázkách, jež jsem si v poslední době oblíbila. Je výhodné uvozovat článek tázací větou?
Sama si nejsem jistá, ale díky knize Pavla Šenkapouna vím, že to nikdo jiný neudělá lépe než já.
https://www.kniznibanket.com/webcopyw...

View all my reviews

čtvrtek 13. dubna 2017

Nekonečno vítá ohleduplné řidiče

Nekonečno vítá ohleduplné řidiče Nekonečno vítá ohleduplné řidiče by Grant Naylor
My rating: 4 of 5 stars

Zajímavé čtení i pro někoho, kdo nezná seriál Červený trpaslík nazpaměť. Zejména proto, že toto je první díl, úplný začátek, uvedení do příběhu.

Obdivuji autorův vhled do zákonitostí fyziky i filozofie. Byly chvíle, kdy jsem si říkala: "Ty vole, no jo, jak to, že mě to nenapadlo?" A v zápětí jsem se začala strašlivě chechtat vtipu, kterým celou tu filozoficky nebo technologicky závažnou myšlenku poslal do kytek.

Seznámení s typickými figurkami seriálu - Rimmerem, Listerem, Hollym, Kocourem a Krytonem je poněkud intimnější než při jejich pouhém pozorování na obrazovce, tady můžeme číst v jejich myšlenkách a přáních.

Jedné věci ale nerozumím: Proč musí hologram spát? Nebo celá ta hologramospací záležitost vznikla jenom kvůli jedné situaci s Rimmerovou kopií?

https://www.kniznibanket.com/cerveny-...

pátek 3. března 2017

Žena se lvem

Žena se lvem Žena se lvem
My rating: 5 of 5 stars

Editorky: Zuzana Hloušková & Františka Vrbenská
Autorky: Vilma Kadlečková, Karolina Francová, Lenora Štiblaríková, Dagmar Pirochová, Václava Molcarová, Miroslava Dvořáková, Lucie Lukačovičová, Dana Beranová,
Zuzana Stožická, Jana Šouflová, Julie Nováková, Zuzana Hloušková, Hanina Veselá
Vydal: Fortna, prosinec 2016. ISBN: 978-80-905996-0-4.
Skvělé! Jen poslední povídka mi nesedla.

Druhý den po dočtení mé pocity nejsou tolik nadšené, nejvíc si pamatuju zklamání ze závěru. Hodnocení ale snižovat nechci, protože zde máme 10 skvělých povídek, 2 dobré a pouze jednu podivnou.

Vznik první československé antologie autorek sci-fi a fantasy mohli fanoušci na podzim loňského roku podpořit v crowdfundingové kampani. Takto jsem se k Ženě se lvem dostala i já a spolu s pěknou, kvalitně zpracovanou knihou v pevné vazbě získala i první část balíčku tarotových karet a CD s hudbou Jany Šouflové. Karty jsou navíc unikátní tím že jim autorky propůjčují své tváře.
Mezi jmény, která mě nalákala, byla vedle zmíněné autorky, hudebnice a ilustrátorky také má oblíbená Vilma Kadlečková, dále Lucie LukačovičováVáclava Molcarová nebo Julie Nováková. Spolu s ukázkami práce těchto dam jsem získala celkem 13 dobrých či ještě lepších povídek různých žánrů fantastiky, z nichž dvě jsou otištěny v původním slovenském znění. A není se čemu divit, jednou z editorek je další známá tvář české fantastiky – Františka Vrbenská.

Knihy mají vyjít celkem čtyři, věrný čtenář tak má možnost získat 52 tarotových karet s tvářemi českých a slovenských autorek fantastiky. Grafické i obsahové zpracování jsou velmi kvalitní, nemusíte se proto bát tuto knihu věnovat jako dárek.

https://www.kniznibanket.com/zena-se-...

neděle 5. února 2017

Sága #3 (a tak trochu i #2)

Brian K. Vaughan a Fiona Staples


2. díl: BB art, 2016. ISBN: 978-80-7507-539-0
3. díl: BB art, 2016. ISBN: 978-80-7507-601-4

Vypravěčkou příběhu je Hazel, dcera ústředního páru uprchlíků z různých planet a znepřátelených armád. Ačkoli zatím vystupuje jako kojenec, její vyprávění o tom, jak se mamka s taťkou seznámili a co bylo dál, je celkem originálním způsobem využití vypravěče.
Druhý díl čtenáře seznamuje s rodinou Marka, toho rohatého z obálky. K meziplanetární válce se mladému páru přidává ještě klasická bitva snachy s tchyní, a co víc, padne i zmínka o Markově bývalé snoubence, která se stává další postavou v ději.
Zajímavý směr nabírá i pátrání najatého agenta, který se uprchlíky snaží vystopovat. Jeho "parťačkou" je prolhaná kočka. Ne, že by sama lhala, umí poznat cizí lež a výrazně na ni upozornit.
Mé nadšení ze Ságy pokračovalo, mírně ho utlumil až třetí díl. Jeho první polovina spíše rozvíjí vztahy, zápletky a intriky. Samotný děj se dopředu příliš neposouvá. Závěr knihy to ale plně vynahrazuje. Setkání osob, ve které čtenář snad ani nedoufá, dopadá úplně jinak, než by si samotné postavy přály. A prostě je nejde nemilovat, i když se občas chovají pošahaně: Marko si nechá narůst vousy, Alana se stává domácí puťkou, tchyně vypadá zamilovaně...
Objevují se i noví hráči této partie – reportéři bulvárního plátku. Toho vysokého modrého jsem si zamilovala. Teda až do doby, kdy jsem zjistila, že... no, inu... jeho partnerem je jeho zelený fotograf.
Škoda jen, že má oblíbená éterická poloviční chůva se střevními obtížemi nedostala větší roli. Komickou roli tentokrát přebírá spíš zkratovaný televizní princ.
Na Sáze obdivuji způsob kresby, a to natolik, že bych ji milovala, i kdyby byl příběh méně nápaditý. Postavy totiž můžeme pozorovat v široké škále postojů, výrazů a nálad, které jsou patrné i beze slov. Zvládnutá anatomie jde ruku v ruce s různorodým propojováním lidských i nelidských tvarů: člověk s televizí místo hlavy, žena, která má místo spodní poloviny těla pavoučí končetiny, tvor s hlavou mrože, nohama nosorožce a jezdeckým sedlem.
Sága patří beze sporu k tomu nejlepšímu, co jsem v posední době v komiksovém světě objevila.

čtvrtek 2. února 2017

Mistr papírových kouzel

Charlie N. Holmberg
Vydal: 47North, 2014. ISBN: 9781477823835. 
České vydání: Fragment, 2016. ISBN: 9788025329016.
Papírového mága jsem si pořídila v anglickém vydání zhruba rok před tím, než v září 2016 vyšel i v češtině. Měla jsem jedinečnou příležitost číst obě verze zároveň a porovnávat. Mistr papírových kouzel byl také poslední knihou, kterou jsem v roce 2016 přečetla (asi půl hodiny před silvestrovskou půlnocí).
Příběh se jeví jako prostý: nadaná studentka Ceony Twill přichází do domu Emeryho Thana, aby se učila kouzlit s papírem. Nevybrala si to a nechce se něčím tak neužitečným jako papír zabývat, ale tato magie jí byla přidělena, protože mistrů papírových kouzel je málo.
Emery Thane ale není žádný nudný seschlý stařík. Ačkoli si to Ceony možná zpočátku nepřipouští, tento třicetiletý mírně roztržitý fešák je dobrý materiál pro love story. Už po pár úvodních lekcích skládání ale do domu vtrhne stín Emeryho minulosti a ukradne mu srdce. Ceony se tedy, vybavena hromadou barevných papírů a vlastním důvtipem, vydává svého mistra zachránit. Kam? To už bych prozrazovala příliš mnoho. Ono místo je totiž důležitou součástí zápletky.
Kniha je celkem nápaditým holčičím románkem se zajímavou a propracovanou imaginací. Ceony je sice zpočátku trochu neprůbojná a staromódní, v době, ve které se příběh odehrává, to však bylo u žen spíše žádoucí.
Se znalostí obou verzí mohu spíš doporučit tu originální anglickou, a to nejen kvůli vkusnější obálce. Je škoda, že ji Fragment nezakoupil, protože ta česká by mě k nákupu knihy nenalákala, zatímco po anglické jsem sáhla právě kvůli designu.
Mistru papírových kouzel dost uškodil právě český překlad. Uvedu alespoň jeden příklad: Jednou z prvních postav, s níž se čtenář setká, je Mg. Aviosky. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopila, že se jedná o ženu – Ceoninu učitelku. V české verzi se paní jmenuje Avioská a její titul zní mistryně. Bohužel všichni mágové, kteří v původní verzi mají Mg. před jménem, jsou nazývání mistry. Mohli být magistry, alespoň by zůstalo platné označení titulu, ale magistr by tolik nevynikl v mírně upraveném názvu.
Druhou pro mě špatně pochopitelnou věcí je použití kurzívy u skládání. Skládáním se rozumí magické ohýbání papíru, v originále folding. V původní verzi se toto zvýraznění nevyskytuje a i v české ho považuji za zbytečné. Jako kdybyste u Harryho Pottera každé slovo kouzlit označili kurzívou.
Na knize oceňuji originalitu jejích nápadů a zápletky, při které se čtenář dozvídá mnohé nejen z Emeryho, ale i Ceoniny minulosti, čímž si autorka otevírala dveře k dalším dílům (anglicky vyšlo jako trilogie). Nedoporučuji však tomu, kdo nemá rád zamilované příběhy, protože přesně o tom tato útlá knížka je.